Horní Cerekev 11. února 2006
V pátek ráno jsme zavítali do Horní Cerkve, abychom připravili první společnou akci na místním lomu. Kolem základny potápěčů z Pelhřimova bylo přes půl metru sněhu, kompletně zaváté schody a po nějaké díře v ledu ani památky. Se sněhem nám vydatně pomohl traktor obecního úřadu Horní Cerkev a vůbec ochota obce pomoci s touto akcí. Vše ostatní zbylo jen nás dva, Zdeňka a Petra z Blue Abyss.
Nejvíce práce nám asi daly schody, na kterých bylo kolem 10 cm ledové krusty. Díru v ledu jsme vyřezali méně klasickým způsobem a to motorovou pilou – list jsme nechali mazat jen vodou. I přesto se nám, ale na hladině objevilo nějaké to mastné kolo – pravděpodobně nespálený, ale přesto ekologický olej z výfukových plynů.
Nachystali jsme ještě dřevo a zcela promrzlí a mokří jsme se odebrali do místního hotelu Rustikal na teplé kafe a čaj.
V sobotu ráno jsme brzy vyrazili na Cerkev topit v kamnech, aby převlékání do obleku bylo příjemnější. Mezi tím jsme uklízeli znovu napadané bílé svinstvo, které nás provázelo střídavě celým dnem. Díra v ledu nám zamrzla ale tenký led jsme rozbili lopatou. Jakmile přijeli potápěči, ve většině případů se svými protějšky, rozpoutala se teoretická diskuze o potápění a téměř to vypadalo že na vlastní ponory ani nedojde. Gappa ovšem překvapila a místo svého nádobí (potápěčského nebo ploutve na freediving), které jinak běžně vozí sebou v autě, provedla těžkou výměnu a plně se vžila do role svačinářky, za což jí patří velké díky. Po bramborovém gulášku a teplém čaji jsme šli na to. Do vody jsme chodily po dvojicích, vždy ve dvou párech s tím ze každá dvojice prováděla ponor na opačnou stranu, abychom si nezamotali svoje linky.
Ponorem byli všichni nadšeni, hlavně pak čistotou vody v lomu, která v podzimních měsících utrpěla proti létu velkou ztrátu. Tentokrát byla voda zcela průzračná. Přestože pod hladinou byla skoro tma vzhledem k napadanému sněhu na ledu, pomocí světel které ozářily podvodní svět, byla na vše velice krásná podívaná. Viděli jsme veliké hejno okounů i něco z mála atrakcí, které pod vodou jsou. Ponory trvaly okolo 40 minut. Po ponorech již přišla řada na svařené víno, které Gappa natáčela z připravené totalitní maxi termosky z Číny, která kupodivu ještě funguje. Můj názor -Velmi vydařené odpoledne, které nám pozvolna přecházelo do stmívání. Nakonec opět Gappa zabodovala a zamluvila místa v jedné z místních restaurací, kde jsme si téměř všichni dali Tatarský biftek a notnou dávku topinek. Poté jsme se přepravili na statek k Petrovi a do časného rána probíhali sázky a potápěčské diskuze. Zkuste to také – sníte někdo z Vás do minuty 15 tyčinek soletek, aniž by jste je zapíjeli nebo se vám snad podařilo uvařit vejce natvrdo pomocí mobilu?
Těšíme se na další akci a počítáme že se přidáte.
Více větších fotek, najdete ve fóru, kam můžete případně připojit svoje postřehy...
